Podivná knihovna - Haruki Murakami

Nakladatelství Odeon vydalo nespočet Murakamiho románů a na knižní trh uvedlo nově také povídky. K prvním Spánku, o němž jsem psala zde, přibyla povídka Podivná knihovna. Kniha je společně se Spánkem vydána ve stejné edici, tedy na kvalitním papíře s ilustracemi od Kat Menschik s využitím nových tiskařských postupů. Obsah Podivné knihovny se dá shrnout do několika vět, neboť samotná povídka má jen 63 stran, z nichž velkou část tvoří právě ilustrace.

Chlapec se jako obvykle vydá do knihovny, aby vrátil knihy. Knihovnice jej pošle do tajemných dveří číslo 107, za nimiž ho přivítá podivný stařec. Aby mohl chlapec studovat tři díly knihy o výběru daní v Osmanské říši, zavede jej stařec podivným labyrintem tmavých uliček až k železným vratům s nápisem „studovna“. Poté co za chlapcem dveře zapadnou a stařec je zamkne, uvědomí si, že z knihovny není návratu. Důvod jeho pobytu mu osvětlí podivný ovčí stařík – chlapec má pilně studovat knihy a trénovat mozek, na jehož „vysrknutí“ se chystá dědek. Společnost chlapci dělá dívka, která nemůže mluvit a dorozumívá se pouze posunky. Chlapec se chystá na útěk, avšak netuší, že to je teprve začátek jeho neštěstí.


 

Podivná knihovna na mě zapůsobila jako na dřeň osekaný Konec světa & Hard-boiled Wonderland. Z příběhu zmizela poetika, ale zůstala nějaká ta atmosféra a magické motivy. Netroufám si říct, jak povídka zapůsobí na toho, kdo ještě nic od Murakamiho nečetl, avšak pro jeho věrné čtenáře to bude zřejmě jen bonbonek, po němž nezůstane příchuť moc dlouho. Nemůžu říct, že by se mi povídka vyložené nelíbila, ale zároveň nemohu říct, že by byla nějak výjimečná a já ji musela mít v knihovně. A protože jsem Spánku dala čtyři hvězdy, nemůže si Podivná knihovna odnést více než tři…

Komentáře

happinessofourlife píše…
Kamarádka mi taky říkala, že to není žádná hitparáda...i tak si to chci ale přečíst, protože je v názvu prostě knihovna a musím si to sama všechno ověřit :D :-)