úterý 9. října 2012

Výstava Jakuba Schikanedera

Už jen dvanáct dní zbývá do konce výstavy Jakuba Schikanedera ve Valdštejnské jízdárně. Všem, kteří se v Praze nachází a mají rádi umění, tuto výstavu vřele doporučuji. V jeho dílech můžeme vycítit aktuální malířské tendence oné doby, jako byl realismus (srovnej s dílem F. Milleta a Courbeta) nebo romantismu (srovnej s dílem C. Davida Friedricha). Zasáhlo jej také dílo Jamese Whistlera ( srovnej Sedící stará žena v interiéru s Aranžmá v šedé a černé číslo jedna), typické jsou pro Schikanedera zejména půvabné výjevy pražských uliček za soumraku.

Jakub Schikaneder ( 855-1924) patřil ke generaci Národního divadla, avšak v povědomí veřejnosti je osobností méně známou než jeho současníci jako Brožík, Aleš nebo třeba Ženíšek. Jakub Schikaneder byl osobností skromnou a dodnes neexistuje žádný ucelený soubor jeho korespondence nebo deníky. Zbyly pouze záznamy v matrikách, vzpomínky přátel a pár fotografií. Malíř ušlechtilého vzhledu pocházel z rodiny, kterou procházela divadelní historie, Emanuel Schikaneder byl libretistou Mozartovy Kouzelné flétny.

V díle Jakuba Schikanedera můžeme spatřit realismus po vzoru francouzských umělců (např. obraz Plečka připomínající Milletovy výjevy rozsévaček). Ohlasy Edouarda Maneta jsou citelné v obrazu V márnici. Pohřeb je zcela jistě ovlivněn realismem Courbetova Pohřbu v Ornans. Schikaneder také maloval výjevy, které se paralelně objevují v tvorbě Vincenta van Gogha (Žena loupající brambory, Výměnkářka). Vrchol tohoto období představuje Smutná cesta z roku 1886.

Roku 1889 se Schikaneder pokusil prosadit za hranicemi monarchie s obrazem Vražda v domě, monumentálním plátnem o rozměrech 203 x 321 cm. Dílo bylo přijato nejednoznačně, přestože v kontextu českého umění představuje ojedinělý pokus o vyjádření naturalismu a realismu. Tímto dílem se také dovršilo Schikanederovo malířské období sociálně-kritické.


Devadesátá léta byla obdobím tvůrčího neklidu a hledání dalších uměleckých východisek. Schikaneder se inspiroval německým romantismem, především dílem Caspara Davida Friedricha nebo Gabriela Maxe. Toto údobí nejlépe charakterizuje obraz Kontemplace, zobrazující mnicha na pláži v hlubokém duchovním rozpoložení. V polovině devadesátých let následují obrazy s motivem smrti (verze Poslední útěchy, Monreale nebo Poslední cesta).


Pro Schikanederovu tvorbu jsou typické atmosférické výjevy soumraku v nejrůznějších pražských zákoutích (V podvečer na Hradčanech, Zimní večer ve městě, Vzpomínka na soumrak na Karlově mostě) ale také výjevy vody a moře, které maloval na sklonku svého života (Večer na pobřeží, Moře s majákem, Helgoland).


Jakub Schikaneder žil ve dvacátých letech v ústraní a své obrazy inspirované Severním mořem nikdy veřejně nevystavil. Zemřel ve věku 69 let 15.listopadu 1924 údajně při hře Rachmaninova preludia.

http://www.schikaneder.cz/
Místo konání: Valdštejnská jízdárna
Datum konání: 20. 4. – 21. 10. 2012
Denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin
Základní vstupné 150,-Kč