čtvrtek 15. listopadu 2012

S elegancí ježka - Muriel Barberyová (# 986)


Kniha Muriel Barberyové se v její rodné Francii stala bestsellerem, více než sto týdnů se kniha držela na špici žebříčku nejvíce prodávaných knih. Tento úspěch si vysvětluji lehkostí ironického a filozofického příběhu pojednávající o zdánlivě odlišných světech, které jsou si přece jen blízké.

Příběh vypráví o ženě ve středních letech Reneé, která dvacet sedm let dělá domovnici v domě na ulici Grenelle. Reneé je ženou, která se naoko snaží dospět obecné představě domovnice, jakožto hloupého a nevrlého stvoření, které celé dny vysedává u telenovel. Tuto masku si nasazuje, aby si mohla nerušeně žít svůj život a nemusela čelit zbytečným nedorozuměním s ostatními bohatými obyvateli domu. Nikdo tak netuší, že Reneé je ve skutečnosti velmi vzdělaná žena se zálibou ve filozofii a literární a filmové klasice.

V domě na ulici Grenelle žije také dvanáctiletá Paloma, nadprůměrně inteligentní dívka, která se rozhodne v den svých třináctých narozenin spáchat sebevraždu. Paloma si zaznamenává své myšlenky formou haiku do deníku a vedle toho si zapisuje své názory na lidi a věci do „Deníku pohybů světa“.

Ostatní nájemníci domu jsou většinou přízemní zbohatlíci pevně ukotvení ve svých předsudcích. Až se jednoho dne do domu nastěhuje japonský vdovec pan Kakuro, který ihned rozpoznává, že Reneé je pozoruhodná žena s mnoha skrytými ctnostnými vlastnostmi, které nechce dávat na obdiv. Vstupem Kakura do domu na ulici Grenelle se začínají měnit světonázory obou hrdinek, které si uvědomí, že ještě stále mohou narazit na spřízněnou duši.

Musím přiznat, že jsem o této knihy příliš nečekala, ale zaujala mne svými úvahami o smyslu života a hledáním krásy v něm. Ačkoli má kniha formální závěr, jakési vyvrcholení příběhu, nemusel by tam podle mého názoru vůbec být. Domnívám, že jádrem této knihy jsou právě filozofické rozpravy obou hrdinek nad jejich životem a závěr by vůbec nemusel být tak definitivně definitivní. Obě hrdinky působí sympatickým dojmem, Reneé svojí skromností a Paloma svým břitkým humorem, ale také vyzrálou vážností při hledání odpovědí na palčivé existenční otázky.

Kniha pro mne byla příjemným překvapením v každém smyslu, velkou měrou proto, že jsem se cítila na jedné vlně s oběma hrdinkami. Není těžké naladit se na knihu, v níž se Paloma – stejně jako já – obdivuje ruským břízám a dojímá je při chórovém zpěvu. Pocit spříznění navíc posílilo spojení s jedním slavným ruským románem, který je v této knize zastoupen neopomenutelný způsobem a kdo rozpozná následující řádky, možná pocítí toto spříznění také…

Najednou na mě promluví.
- Vy jste rodinu Arthensových znala? Slyšel jsem, že to byla velmi zvláštní rodina, povídá.
- Ne, odpovídám a držím se na svých pozicích, nijak zvlášť jsem je neznala, byla to rodina jako všechny ostatní tady.
- Ano, šťastná rodina, přidá se paní Rosenová, která viditelně znervózněla.
- To víte, všechny šťastné rodiny jsou si navzájem podobné, utrousím, abych to už měla za sebou. Na to se totiž opravdu nedá nic říct.
- Ale každá nešťastná rodina je nešťastná po svém, řekne pan Něco a podívá se na mě velmi zvláštním pohledem. Je sice nový, ale já se tetelím radostí.
Ano, přísahám. Tetelím se radostí – ale jenom uvnitř, v podvědomí. Jde to ze mě samo, je to silnější než já, jsem toho plná.

Barberyová, Muriel. S elegancí ježka. Vydání první. Host: Brno, 2008. Strana 125.   


Muriel Barberyová je francouzskou spisovatelkou, která se narodila v roce 1969. Překvapením se stal již její první román z roku 2000 Pochoutka ( Une gourmandise ), ale vrcholného úspěchu dosáhla s druhým románem S elegancí ježka ( L´Élegance du hérisson ). Knihám Muriel Barberyové jsou společné témata filozofie v každodenním životě a vyrovnání se s předsudky. V současnosti žije s manželem v Japonsku. 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář :)