Franz Werfel - Příběh života – Peter Stephan Jungk
Po delším čase jsem opět v Levných
knihách narazila na knihu, kterou jsem zkrátka musela mít. Jedná se o biografii
Franze Werfela od kalifornského spisovatele P.S. Jungka.
Ve velké oblibě mám německy
píšící spisovatele přelomu 19. a 20. století, především ty, kteří přináleží k vídeňské
tradici. Mým vůbec nejoblíbenějším autorem je Stefan Zweig. Před rokem jsem kvůli
bakalářské práci objevila také výborné dílo Arthura Schnitzlera. Franz Werfel
patřil k pražskému kroužku německy píšících spisovatelů jako např. Max
Brod nebo Franz Kafka, ale většinu života strávil ve Vídni a všichni výše
zmínění spisovatelé se znali a často byli i přáteli. Číst o Werfelovi je jako
číst o společném odkazu tradice spisovatelů zaniklého světa.
Werfel se narodil v Čechách,
jeho rodina byla židovského původu a otec vlastnil rukavičkářskou firmu. Werfel
rád vzpomínal na svá školní léta, především ale na toulky po nočních podnicích
a na vysedávání v kavárně Arco se svými přáteli. Vojenské službě se Werfel
úspěšně vyhýbal, ale nakonec byl odvelen na Haličskou frontu. Poté jej
přeložili do válečného tiskového střediska podobně jako Stefana Zweig. Jeho
životní láskou byla proslulá Alma Mahlerová. Tato rozporuplná žena byla vdovou
po skladateli Mahlerovi (taktéž českého původu), navázala vztah s bouřlivým
Oscarem Kokoschkou, ale nakonec se znovu provdala za W.Gropia (zakladatel
Bauhausu). Po rozvodu navázala vztah s Werfelem, kterého si nakonec i
vzala. Předtím jej však donutila, aby vystoupil z židovské obce, neboť
Alma celý život zastávala antisemitské názory. Werfel byl na této ženě
psychicky závislý a často dal na její rady, jak v životě, tak v literatuře.
Kniha líčí Werfelův literární
vzestup i období, kdy se dostal na seznam nežádoucích autorů a jeho knihy byly
nacisty páleny na hranici. Ve vyprávění o Werfelovi nechybí podrobnosti o tom,
jak vznikaly jeho knihy jako např. arménskou genocidou přímo inspirovaný román Čtyřicet dnů, Bleděmodré ženské písmo, Ne
vrah, zavražděný je vinen a další. Jungk sleduje Werfelovu životní cestu až
do Ameriky, kde nakonec v Los Angeles 26. srpna 1945 zemřel.
Kniha o Franzi Werfelovi mě mile
překvapila. Dočkala jsem se také drobných pasáží pojednávajících o Stefanu
Zweigovi, Arthuru Schnitzlerovi a dalších. Tento životopis je vzorovým
příkladem, jak by správná biografie měla vypadat. Kniha je opatřena rozsáhlým
poznámkovým aparátem, který je umístěn na konec knihy, takže text rozšiřuje,
ale zbytečně neruší. Samozřejmostí je chronologická tabulka a fotografie.
Zpracování textu je čtivé, s důrazem na podstatné prvky určující Werfelův
život. Vyprávění je citlivě uváděno do historického kontextu jako anšlus
Rakouska, nástup Hitlera k moci, apod. V neposlední řadě musím zmínit
poslední odstavce kapitol psané kurzívou. Ty jsou totiž návratem do současnosti,
v nichž se autor knihy vydává na místa, kde Werfel žil, rozmlouvá s pamětníky
a probírá se krabicemi s množstvím fragmentů Werfelova díla a života.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za váš komentář :)