Požírači srdcí (Démonické zločiny v dunajské monarchii) - Christa A. Tuczay

Kniha od Christy Tuczay Požírači srdcí s temným podtitulem Démonické zločiny v dunajské monarchii pojednává o případech sériových vražd či vražd s rituálním podtextem. Jako hlavní téma se rozvíjí motiv pojídání lidského srdce či jiných částí těla jako prostředku k získání nadpozemské síly a energie. Autorka si všímá děsivých zločinů v kontextu s dochovanými pohádkami, pojednávajících o čarodějnicích pojídajících malé děti (Perníková chaloupka) nebo čarodějnicích se schopností znovu oživovat své oběti, pakliže je zachována jejich kostra.  Příkladem sériového vraha – je podle Tuczay – také pohádka o Modrovousovi, upozorňuje také na báji o Pelopsovi nebo na pohádku bratrů Grimmů Loupežnické dcera, kde varují před krutostí zlých loupežníků. Dočíst se můžeme o francouzských příbězích líčících, jak manželka nevědomky pozře srdce svého milence, které jí předloží žárlivý manžel nebo trestu vyrvání srdce, ale také o tom, kdy poprvé se můžeme setkat se zobrazení srdce jakožto milujícího a trpícího srdce Ježíše Krista.

Z bohatého množství pramenů autorka vychází v kapitole o čarodějnicích, jejich sabatech i nejznámějších procesech s nimi, ale nezapomíná také na bohaté téma o loupežnících a jejich brutálních zločinech tak odlišné od naší představy sympatického loupežníčka Rumcajse. Velmi zajímavá je také kapitola věnující se pověře o „zlodějských světlech“, na niž se používalo useknutých rukou malých i nenarozených dětí.
 

Překvapivě nechybí ani kapitola pojednávající o vampirismu a Alžbětě Báthoryové, ale dočíst se zde můžete také o případu „Čaroděje Jackla“, nad nímž bylo vyneseno 120 rozsudků smrti, ale nikdy nebyl dopaden. O „kinderberské srdcožroutově stezce“ se lze dočíst v kapitole „Individualisté a sérioví vrazi“.

 

Po knize Požíračích srdcí jsem v knihkupectví sáhla vlastně omylem, ale protože se toto téma věnuje oblasti dunajské monarchie, byla jsem na ni zvědavá. Musím přiznat, že úvod je hodně chaotický a aspiruje na příklad toho, jak by úvod opravdu vypadat neměl. Vlastní text je ale hodně zajímavý a množství zmiňovaných pramenů mu dodává důvěryhodnost a propracovanost. Osobně jsem se z knihy dozvěděla pár opravdu zajímavých informací, o kterých jsem dřív neměla ani tušení a velmi mě potěšila také kapitola o Eleonoře von Schwarzenberg, velmi zajímavé šlechtičně pobývající v Českém Krumlově, jejíž příběh se měl objevit i v první verzi knihy Dracula od Brama Stokera. Kdo viděl dokument o této šlechtičně, určitě ví, o čem mluvím. Negativem je, že autorka míchá až příliš témat dohromady místo toho, aby se jim věnovala detailněji, což ale laikům nebude tolik vadit.

Pokud máte chvilku času a tato tématika Vás zajímá, doporučuji tento dokument:

 

http://www.youtube.com/watch?v=KJM0a3oEVHs