pondělí 29. července 2013

Kejklíř z Lublinu - Isaac Bashevis Singer (kniha měsíce července 2013, #551)

Isaac Bashevis Singer se narodil v roce 1904 poblíž Varšavy, kde vyrůstal v židovském ghettu. Později se stal součástí ortodoxní židovské komunity v haličském Bilgoraji. Studium v semináři nedokončil a díky svému bratrovi Jošuovi se zaměřil na žurnalistiku a prózu. Debutoval s románem Satan v Goraji, který mnoho kritiků považuje za jeho nejlepší dílo. V jednatřiceti letech emigroval do Ameriky, kde se na rozdíl od spisovatelů jako Saul Bellow nebo Philip Roth považoval za židovského autora píšícího v Americe, než amerického židovského autora. Své jméno Icek Hersz Zynger si změnil na Isaac Bashevis Singer. Výraznější ohlas přišel s knihou Rodina Moskatova, Sídlo či Statek. Hlavní přínos Singerova díla je zachování jazyka jidiš, ve kterém psal, ale také uchování tradice židovského lidového vyprávění. V roce 1978 získal Singer Nobelovu cenu za literaturu. Zemřel v Miami v roce 1991.
 
Kejklíř z Lublinu pojednává o Jašovi Mazurovi, který vystupuje v Polsku 19. století jako akrobat a kouzelník. Neustále převlékaní kabátu, úniky a triky, ale nejsou součástí pouze jeho obživy, ale také vyjádřením postoje k životu a vztahům. Zatímco doma žije s prostou Ester, na cestách ho doprovází mladá akrobatka Magda. Sem tam uteče za vdovou Zeftel, přičemž je zamilovaný do intelektuálky Emilie. Jašu trápí nerozhodnost, nedostatek peněz i mravní odvaha. Neustále rozmýšlí nad svojí vírou a existencí boha. Zlom přichází v podobě zpackané loupeže, která mu obrátí život naruby. Sebevražda Magdy i nevydařené vztahy jej přivádí na cestu pokání. Vrací se domů k Ester a nechá se zazdít do přístěnku. Paradoxně jej lidé začnou vyhledávat, neboť věří v jeho silné schopnosti a moc řešit každý lidský problém.


 
Kejklíře z Lublinu Singer chápal jako ryze morální román, ale najdeme v něm klasické atributy Singerovy tvorby: vášnivé vypravěčství, smysl pro tragikomiku i spojení prostého života s hlubším filozofickým rozměrem. Jaša tak dlouho pokouší osud, až se mu neblaze odmění. Jeho svoboda pohybu v podobě jeho živobytí je symbolicky přetržena zazděním v komoře. Jašova křídla jsou přistřižena a on je uvězněn v kleci svého špatného svědomí.  


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář :)