Emil Holub – Martin Šámal (Kniha měsíce srpna 2013)

Dnešní knihou měsíce bych ráda upozornila na jeden ze zajímavých nových titulů pojednávající o životě českého cestovatele, etnografa a sběratele Emila Holuba. Tato kniha vyšla v pěkné vazbě a grafickém provedení, doplněném hojnými ilustracemi, v nakladatelství Vyšehrad.

Biografie Emila Holuba přibližuje jeho zajímavý život, který zasvětil jižní části černého kontinentu. Emil Holub strávil v Africe celých jedenáct let v rámci dvou výpravných expedicí mezi léty 1872-1879 a 1883-1887. Jeho lékařská profese mu umožňovala provozovat v Africe praxi a vydělávat si na provedení jednotlivých průzkumných cest. Díky své neuvěřitelné píli, odříkání a houževnatosti, přivezl do Evropy tisíce exponátů botanické, zoologické, geologické, paleontologické a archeologické povahy. Jako první v Evropě představil unikátní rytiny Sanů (křováků) a taktéž jako první zmapoval Viktoriny vodopády. Ačkoli nebyl nejznámějším cestovatelem po Africe (Livingstone, Camerone, Stanley), jeho jméno bylo známo po celé Evropě a zdaleka nebylo omezeno pouze na Rakousko-Uhersko. Ačkoli Emil Holub původně zamýšlel projít Afriku od jihu k severu, nakonec omezil svoje výpravy na území jižní Afriky, konkrétně území kolem řeky Zambezi.

Kniha mě mile překvapila tím, že nepřistupuje k Emilu Holubovi nekriticky, snaží se podat věrný obraz jeho osobnosti a vyvrací mýty, které se o něm tradovaly. Bez citového zabarvení poukazuje jak na jeho slabší stránky, tak na jeho nedozírný a nikdy ne úplně doceněný přínos k prozkoumání jižní Afriky. Pozoruhodné je, že se Emilu Holubovi nikdy nedostalo oficiální podpory ze strany státu a na své cesty musel neuvěřitelně těžce shánět peníze. Nedostatek prostředků jej provázel vlastně celý život a ve vazbě na českou závist, nepřejícnost a nelibost jej ocenit, vyznívá jeho snažení často trpce až smutně. Ačkoli mohlo být díky sbírkám vybudováno unikátní muzeum jižní Afriky, Praha o jeho sbírku nikdy neprojevila zájem ve smyslu vlastní expozice či dokonce budovy. Z tohoto důvodu často exponáty putovaly do Vídně, evropských muzeí a dokonce školních kabinetů. Patrně nejkomplexnější sbírku Holubových exponátů představuje Náprstkovo muzeum, část sbírky včetně lva Prince se nachází v muzeu v Holubových rodných Holicích (toto muzeum prošlo v roce 2012 novou rekonstrukcí).

Kniha je opatřena rozsáhlým poznámkovým aparátem, literaturou, mapami a barevnou přílohou. Mnoho informací je publikováno vůbec poprvé vlivem studia zahraničních zdrojů. Kniha však neztrácí nic na čtivosti a Holubův život líčí barvitě a dobrodružně. Velmi dramatické bylo například Holubovo putování ke kmeni Mašukulumbů, v němž jeden člen z jeho výpravy přišel o život, a ohrožena byla celá expedice včetně manželky Rózy. Knihu doporučuju všem, kteří se obdivují tomu, co Holub vykonal, ale také těm, kteří mají stejně jako já rádi objevitelskou literaturu.

http://www.holubovomuzeum.cz/