čtvrtek 29. srpna 2013

Jako zabít ptáčka – Harper Lee (#550)

Román Jako zabít ptáčka je jedinou knihou, kterou kdy Harper Lee napsala. Získala za ni Pulitzerovu cenu a dodnes je zařazována mezi americkou klasiku. Kniha žánrově zapadá do stylu jižanské literatury, konktrétně jižanské gotiky pojednávající o rasové nerovnosti a ztrátě nevinnosti. I přesto, že kniha čelila útokům ze strany veřejnosti, která ji kvůli rasistickým nadávkám požadovala stáhnout z amerických škol, je dodnes velmi oblíbenou a krátce po svém vydání byla zfilmována.
 
Příběh je líčen očima osmileté dívky, přezívané Čipera, která prožívá běžná dětská dobrodružství se svým bratrem Jemem v prostředí hospodářskou krizí zasažené Alabamy. Jejich ovdovělý otec Atikus Finch pracuje jako advokát a představuje silnou morální autoritu nejenom pro děti, ale také pro celou komunitu. Atikus dětem vštepuje laskavost, toleranci a rozvahu, kterou se však ne vždycky řídí. Zvláště poté, co se jejich otec ujme obhajoby černocha Toma, který měl znásilnit bílou dívku, musí čelit častým výpadům spolužáků. Čipera líčí svým dětským rozumem rozruch okolo celého případu, který poukazuje na hluboké kořeny nejen rasismu, ale lidského zla obecně. I přesto, že si Atikus zachová svoji čest a obhajuje Toma, jak nejlépe umí, naráží jeho advokátské umění na rasovou diskriminaci a předsudky vůči černošské komunitě. Celý případ má o to horší dohru, když je Atikus vystaven zastrašování a nakonec také brutálnímu činu jednoho ze zúčastněných na případu.
V pozadí hlavního příběhu se odehrává drama o sousedovi Bubovi Radleym, o kterém se traduje, že nikdy nevychází z domu a děti se jej snaží všemožně vylákat. Jejich dětská fantazie jej vykresluje jako příšerného netvora, který nenávidí všechny lidi kolem. Jeho tajemná postava přestavuje paralelu k dění kolem soudního procesu a v rozhodné chvíli se projevuje naprosto rozdílně oproti předsudkům lidí kolem.
 
Ačkoli román Jako zabít ptáčka často dominuje žebříčkům nejoblíbenějších knih, osobně mě příliš nezasáhl. Své nezastupitelné místo bude určitě mít mezi dospívajícími dětmi, kterým poskytne srozumitelný a čtivý pohled i na vážnější témata jako je rasismus. Ačkoli Harper Lee odmítá nadále reagovat na dopady své knihy, jako například kritiku příliš plochých charakteristik černošských postav, byla by chyba ji proto odsuzovat. Nejen proto, že v dnešní době budou tyto výpady působit přehnaně, ale také proto, že Harper Lee vytvořila skutečně výjimečný román o dopadech lidských předsudků.   

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář :)