Jákob lhář – Jurek Becker (#637)

Román Jurka Beckera Jákob lhář vypráví příběh jediného svědka, který přežil v nejmenovaném židovském ghettu a předkládá své vzpomínky na Jákoba Heyma. Tento spíše opatrný a bojácný starší muž chce svého přítele odvrátit od zoufalé krádeže brambor a svěří mu, že se ruská vojska blíží k Polsku. I přesto, že je tato informace pravdivá, musí si Jákob přimyslet, že ji zaslechl v rádiu. Dříve než Jákob stačí omyl s rádiem přivést na pravou míru, stává se v ghettu hrdinou, protože držení rádia je smrtelným přečinem. Jákobova milosrdná lež mu přerůstá přes hlavu, aby poskytl svým bližním útěchu, začne si vymýšlet příběh o tom, jak se blíží den osvobození. Před dívenkou Linou, jejíž rodiče odešli do transportu musí dokonce předstírat celý Churchillův projev. Ačkoli naděje, kterou Jákob zasévá do srdcí stovek lidí, je drží při životě, neuchrání je od všudypřítomných transportů do koncentračních táborů. Román má dva alternativní konce, čtenář však nezůstane na pochybách, jaký je víc podobný realitě.
 
Jákoba lháře napsal v roce 1967 Jurek Becker, který prožil dětství v ghettu a v koncentračních táborech Ravensbrücku a Sachsenhausenu. Tento román se v Německu stal literární senzací, což je o to zajímavější, že v těchto letech zájem o literaturu věnující se druhé světové válce, koncentračním táborům a nacismu výrazně poklesl, neboť těmito tématy byla čtenářská obec již přesycena. Úspěch Jákoba lháře spočívá v novém úhlu pohledu, jakým je na holokaust pohlíženo. Jákob zde vystupuje jako prorok a posel dobrých zpráv. Přestože tyto zprávy nejsou pravdivé, dokáží v lidech podpořit chuť k životu a oddálit jejich případné sebevražedné pocity.

 

Na Jákobu lháři je půvabné, že dokazuje, že osobní pocity štěstí lze prožít i za těch nejkrutějších podmínek. Ačkoli je o knize často zmiňováno, že se v něm snoubí vyprávění o holokaustu s laskavým humorem, román na mě osobně působil spíše ponuře a stísněně. Ačkoli jsou okamžiky falešných zpráv spojeny s nadějí a touhou po svobodě, nelze se oprostit od temného světa strachu a umírání.  


 

Komentáře