Čistý - Andrew Miller

Historický román britského spisovatele Čistý, který byl před dvěma roky oceněn cenou Costa Award patřil k předvánočním knižním tahákům na trhu. Příběhu o mladém inženýrovi pověřeném k odstranění jednoho ze symbolů předrevoluční Paříže se dostávalo nadšených recenzí. Na tuto knihu jsem se těšila podobně jako na Jarmachův zvěřinec, obě jsou totiž historickými knihami z pera britských autorů.

Hlavním hrdinou knihy je Jean Baptiste Baratt, mladý inženýr pověřeným od samotného krále k velkému úkolu – zlikvidovat slavný pařížský Hřbitov neviňátek. Hřbitov doslovně přetéká lidskými kostmi, narušuje statiku přilehlých staveb a celou čtvrť zamořuje téměř neodstranitelným zápachem. Baratt zprvu váhá, zda úkol přijmout, ale brzy v něm nachází prostředek, jak prokázat své schopnosti a přesvědčit okolní společnost, že odstranění hřbitova představuje důležitý krok kupředu. Baratt se nechává strhnout pařížským prostředím a okolní morálkou, aby se později navrátil ke svým tradicím a ideálům. Odstranění hřbitova v knize představuje jak obskurní touhu po zemřelém a tlejícím (výlety k zázračně zachovalému tělu „princezny“), tak snahu o překonání této fascinace a utvrzení se v tom, že likvidace hřbitova prospěje celému společenském řádu.

 
 
Vyprávění příběhu je chladné a výstižné jako Baratt sám. Ústředním tématem likvidace hřbitova i vedlejšími epizodami (vztah k prostitutce, napadnutí Baratta, představa utopického města, postava doktora Guillotina) román odkazuje k tématu blížící se revoluce. Líčení likvidace hřbitova vytváří děsivou atmosféru ladící se soumrakem starého společenského řádu a přináší důležité varování: kdo se nerozloučí se starými poměry, bude ztracen.
Čistý na mne zapůsobil mnohem více než zmiňovaný Jarmachův zvěřinec, i přesto znám historické romány, které mne svým dějem a vtáhly mnohem silněji. I přes zajímavou tématiku a styl přítomného vyprávění na mne kniha přece jen působila chladně, přestože Jarmachův zvěřinec předčila o dvě třídy.     

 

Komentáře