V horách šílenství – H.P. Lovecraft (#368)
Kniha V horách šílenství (poprvé vydaná v roce 1936) je stala
Lovecraftovým nejúspěšnějším románem a svým tématem přispívá spolu s jinými
dalšími povídkami k tzv. mýtu Cthulhu. Hlavní postavou tohoto příběhu je geolog,
který s výzkumným týmem odjíždí v roce 1930 na Antarktidu, kde skupina provádí
pomocí nejnovějších metod rozsáhlé průzkumy. Neznámé území však brzo vydává
doposud netušené tajemství, které popírá dosud akceptované dějiny lidstva.
Výzkumníci na Antarktidě objeví vysokohorské pohoří, snad největší na zemi. Když
se jeden z vědců vydává pátrat po zvláštních trojúhelníkových reliktech,
naráží na geologické a biologické pozůstatky vývoje země, které jsou dosud
neznámé nebo časově neodpovídají vývoji země. Nadšení z nových poznatků přerušuje
hrůzný objev mrtvé posádky, která se izolovaně pustila do bádání po neznámých
rostlino-živočišných tvorech. Geolog se spolu s asistentem vydávají k místu,
kde zbyly ostatky potrhaných lidských těl a také hroby s podivnými tvory.
Jejich touha vědět, co zabilo jejich kolegy a co se ukrývá za odvrácenou stěnou
horských masivů, je přivádí do pradávné megalopole, která se zdá opuštěná
milióny let.
Pátrání po bájných tvorech nabývá
konkrétnější podobu především díky skalním reliéfům, podle nichž dvojce rekonstruuje
jejich cestu z kosmu na planetu zemi a války, které spolu tvorové různých
ras vedly. Dvojce popisuje temné opuštěné město plné podivných tvarů a
podzemních šachet, jakož i záhadné zvuky, které vyluzuje neznámý tvor. Šokující poznatky, o nichž ví jen ústřední
dvojce, kladou ještě více otázek než odpovědí, avšak jedno je jasné: dvojce musí
zabránit novým expedicím v dalším pátrání, neboť došlo k probuzení záhadné
rasy a ještě zdaleka nebyly probádány nejvyšší horské štíty, v nichž se má
ukrývat zdroj veškerého zla…
Román V horách šílenství není příliš rozsáhlý, přesto však od
počátku buduje temnou atmosféru napětí a strachu z neznámého. První
polovina knihy bezpochyby velmi dobře funguje (popis zaledněného území, nález
mrtvé posádky, bájná megalopole), avšak druhá polovina knihy působí přetaženě,
jak se snaží vylíčit veškerou historii bájné rasy, války, osídlení, stěhování,
návraty, apod. Ačkoli je mi jasné, že to vše odkazuje k mýtu Cthulhu,
vystačil by si příběh s jednodušší linkou. Velmi často se opakují odkazy
na Dobrodružství Arthura Pyma od E.A.
Poea, nejčastěji však na Necronomicon a Roerichovy asijské malby, které poněkud
podceňují čtenářskou pozornost a zkouší jeho trpělivost. Autor opakovaně
čtenáři odpovídá na otázku, co žene dvojici v zaniklém městě dál a dál bez
toho aniž by měla strach o svůj život. Kdyby však toto byla jediná trhlina
tohoto románu, asi bychom se nemuseli pozastavovat nad jinými nesrovnalostmi,
jak třeba tím, že neuvěřitelná historie Starců byla dvojicí vyčtena během pár
krátkých chvil na rozsáhlých rytinách, o jejichž srozumitelnosti lze pochybovat.
Přesto si však nemyslím, že bychom kvůli těmto detailům měli zatracovat
Lovecraftovo dílo a především jeho přínos k literatuře hororu, v níž má
vedle E.A. Poea svoje výsostní postavení. V době, kdy Lovecraft psal,
nebyla celá země probádána jako dnes a sama představa tajemného dosud
neobjeveného světa dokazující existenci starověké mimozemské civilizace je
originální a její atmosferické líčení přestavuje hlavní hodnotu tohoto románu.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za váš komentář :)