V horách šílenství – H.P. Lovecraft (#368)

Kniha V horách šílenství (poprvé vydaná v roce 1936) je stala Lovecraftovým nejúspěšnějším románem a svým tématem přispívá spolu s jinými dalšími povídkami k tzv. mýtu Cthulhu.  Hlavní postavou tohoto příběhu je geolog, který s výzkumným týmem odjíždí v roce 1930 na Antarktidu, kde skupina provádí pomocí nejnovějších metod rozsáhlé průzkumy. Neznámé území však brzo vydává doposud netušené tajemství, které popírá dosud akceptované dějiny lidstva. Výzkumníci na Antarktidě objeví vysokohorské pohoří, snad největší na zemi. Když se jeden z vědců vydává pátrat po zvláštních trojúhelníkových reliktech, naráží na geologické a biologické pozůstatky vývoje země, které jsou dosud neznámé nebo časově neodpovídají vývoji země. Nadšení z nových poznatků přerušuje hrůzný objev mrtvé posádky, která se izolovaně pustila do bádání po neznámých rostlino-živočišných tvorech. Geolog se spolu s asistentem vydávají k místu, kde zbyly ostatky potrhaných lidských těl a také hroby s podivnými tvory. Jejich touha vědět, co zabilo jejich kolegy a co se ukrývá za odvrácenou stěnou horských masivů, je přivádí do pradávné megalopole, která se zdá opuštěná milióny let.

Pátrání po bájných tvorech nabývá konkrétnější podobu především díky skalním reliéfům, podle nichž dvojce rekonstruuje jejich cestu z kosmu na planetu zemi a války, které spolu tvorové různých ras vedly. Dvojce popisuje temné opuštěné město plné podivných tvarů a podzemních šachet, jakož i záhadné zvuky, které vyluzuje neznámý tvor.  Šokující poznatky, o nichž ví jen ústřední dvojce, kladou ještě více otázek než odpovědí, avšak jedno je jasné: dvojce musí zabránit novým expedicím v dalším pátrání, neboť došlo k probuzení záhadné rasy a ještě zdaleka nebyly probádány nejvyšší horské štíty, v nichž se má ukrývat zdroj veškerého zla…


Román V horách šílenství není příliš rozsáhlý, přesto však od počátku buduje temnou atmosféru napětí a strachu z neznámého. První polovina knihy bezpochyby velmi dobře funguje (popis zaledněného území, nález mrtvé posádky, bájná megalopole), avšak druhá polovina knihy působí přetaženě, jak se snaží vylíčit veškerou historii bájné rasy, války, osídlení, stěhování, návraty, apod. Ačkoli je mi jasné, že to vše odkazuje k mýtu Cthulhu, vystačil by si příběh s jednodušší linkou. Velmi často se opakují odkazy na Dobrodružství Arthura Pyma od E.A. Poea, nejčastěji však na Necronomicon a Roerichovy asijské malby, které poněkud podceňují čtenářskou pozornost a zkouší jeho trpělivost. Autor opakovaně čtenáři odpovídá na otázku, co žene dvojici  v zaniklém městě dál a dál bez toho aniž by měla strach o svůj život. Kdyby však toto byla jediná trhlina tohoto románu, asi bychom se nemuseli pozastavovat nad jinými nesrovnalostmi, jak třeba tím, že neuvěřitelná historie Starců byla dvojicí vyčtena během pár krátkých chvil na rozsáhlých rytinách, o jejichž srozumitelnosti lze pochybovat. Přesto si však nemyslím, že bychom kvůli těmto detailům měli zatracovat Lovecraftovo dílo a především jeho přínos k literatuře hororu, v níž má vedle E.A. Poea svoje výsostní postavení. V době, kdy Lovecraft psal, nebyla celá země probádána jako dnes a sama představa tajemného dosud neobjeveného světa dokazující existenci starověké mimozemské civilizace je originální a její atmosferické líčení přestavuje hlavní hodnotu tohoto románu.   

Komentáře