pondělí 30. června 2014

Zmizet – Petra Soukupová (kniha měsíce června 2014)

Kniha Zmizet mladé spisovatelky Petry Soukupové získala v roce 2010 hlavní cenu v literární soutěži Magnesia Litera a dostala se také do nominace Ceny Josefa Škvoreckého. Triptych tří povídek (Zmizet, Na krátko, Věneček) jsou myšlenkově spojeny tématem zmizení. Zatímco prvé dvě povídky jsou vyprávěny více méně z pohledu dětí, postavou poslední povídky je již dospělá žena.

Zmizet
Povídka Zmizet je o chlapci Jakubovi, který se dennodenně vyrovnává s tím, že nikdy nenaplní otcovy sny o jeho sportovní kariéře. Jeho vztah ke staršímu bratrovi Martinovi je poznamenán tím, že ten na rozdíl od něj, dosahuje skvělých sportovních výsledků a tím pádem si získává obdiv a lásku otce. Jakub je spíše introvertní a citlivý kluk, který si rád kreslí a stará se o svého papouška, nechápe, proč jej otec nemá rád tolik jako Martina a marně se snaží si jej získat. Otcovy sny o sportovní kariéře jeho dvou synů vezmou definitivně za své, když Jakuba jednoho dne srazí auto a on přijde o nohu. To však není poslední tragédie, která rodinu potká. Ta přichází záhy zcela nečekaně a vyžádá si totální rozklad rodiny.
Na krátko
Podobně jako u povídky Zmizet je vypravěčem příběhu malý chlapec, který vyrůstá v neúplné rodině. Vztahy s jeho sestrou jsou každodenně zkoušeny až za únosnou mez neustálými hádkami ohledně jejich pravých otců. Zatímco sestřin otec žije v Americe a posílá jí nejen věci ale nakonec i pozvání, Vojtův otec je námořníkem ve Švédsku, alespoň do chvíle, než vyjde najevo, že to byla jen pohádka, kterou jej matka konejšila. Už tak napjaté vztahy umocní příjezd babičky, která začne do všech věcí zasahovat. Vojta pozná, kdo je jeho pravým otcem a po jedné z hádek k němu uteče. Vojta si ale brzy začne uvědomovat, že idyla o nalezeném otci se nekoná a rozhodne se utéct definitivě z domu. Jeho krátká odysea však skončí a Vojta se nakonec vrátí domů k matce.
Věneček
Poslední povídka vypráví příběh dvou sester vyrůstajících v jedné rodině, které celý život rozdělovala otázka jejich skutečných otců. Matka dívkám tají, že jsou dcerami jednoho a téhož otce a právě myšlenka, že každá pochází z jiné krve a je jinak protěžovaná, způsobí jejich celoživotní odcizení. Po smrti jejich biologického otce nadchází čas smířeni, je jen otázkou, jestli je na co navazovat.
 



Triptych Zmizet podle mého názoru zcela zaslouženě získal Magnesii Literu. Přesně takové díla soudobá česká literatura potřebuje. Není potřeba hledat vznešená témata, šokující zápletky a drásavé motivy. Petra Soukupová nám líčí dramata všednosti, která jsou opravdová a často mnohem naléhavější, než ty, které na sebe strhávají pozornost. V jejich povídkách je až mrazivě vystižena realita dětství, která není vždy laskavá a naivní, ale často velmi drsná a trpící křivdami. Děti zápasí se sourozencem nejen o rodičovskou pozornost, ale o své místo na slunci. Ze sourozeneckého hašteření vyplývá na hladinu vzájemná nevraživost, touha druhého ranit a ponížit jej. Nejsou to jen nevinné hry, často z nich jde cítit čiré zlo, které pro sebe soupeři chladně připravují. Petra Soukupová nic nepřibarvuje, což je vzhledem k dětským hrdinům jejich povídek obdivuhodné. V povídkách se často pohledy jednotlivých postav střídají, vidíme, jak se na jednu věc dívají všichni zúčastnění, a uvědomujeme si, jak je pravda subjektivní. V povídce Na krátko se dokážeme vcítit do Vojty, který na rozdíl od sestry nemá toho "suprového tátu z Ameriky", i do pocitů Pavly, která se ráno probudí opižlaná nůžkami svého bratra. Ač se možná kniha dějově neprofiluje jako něco výjimečného, její síla tkví právě v tom, s jakou neuvěřitelnou opravdovostí se Petře Soukupové podařilo zachytit realitu života, jeho tok, nenapodobitelnost a nevyzpytatelnost. Tak když si myslíme, že v povídce Zmizet se kromě Jakubovy amputace nemůže stát už nic horšího, ono se to stane. To je život, který neprobíhá podle pravidel a nechce být omezován. Povídka Zmizet ve mně zanechala ostatně nejsilnější zážitek a mohu říct, že pocity, které ve mně vzbudila, jsem už dlouho u žádné literární fikce neprožila.   

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář :)