čtvrtek 30. dubna 2015

Pod sněhem - Petra Soukupová (kniha měsíce dubna 2015)

Nová kniha Petry Soukupové má velmi prostý děj – odehrává se během jediného dne, v němž společně cestují tři sestry na oslavu otcových narozenin do rodné vesnice. Tak jako ve svých jiných knihách nám Petra Soukupová dává autenticky nahlédnout do mysli různých postav, které by k sobě měly mít nejblíže, v tomto případě do mysli tří sester. Nejmladší Kristýna si žije bezstarostný život, přestože si nechce přiznat, že její milenecký vztah s ženatým mužem nemá budoucnost. Blanka je starostlivá matka, která se stará o potřeby své rodiny, tj. o své tři děti, manžela a dva psy a nalhává si, že je vlastně šťastná. A pak je tady Olina, právnička, která sama vychovává syna, který je podle mínění všech okolo rozmazlený a nesnesitelný. Tyto tři odlišné povahy se společně s dětmi tísní v Blančině Volvu a dlouhou cestou směřují k svým rodičům, kteří jim však připraví nečekané překvapení.

Stísněný prostor auta, staré křivdy, nenaplněné ambice, poučování o tom, jak má kdo vychovávat své děti, žárlivost i oživené vzpomínky. Cesta se zdá až příliš dlouhá na to, aby spolu sestry vůbec vydržely. Proudem jejich vědomí se čtenář vžije do každé z nich a dokáže pochopit jejich motivace, i způsob, jakým jednají. Olina sice neoblomně dává najevo, že ona se o sebe umí postarat a vydělat si peníze, na druhou stranu se dozvídáme o jejím nepodařeném vztahu a o tom, jak ji opustil otec dítěte. Blanka je dobrosrdečná a snaží se tmelit rodinu, avšak výměnou za své pohodlí a zaopatření vědomě potlačuje varovné signály rozpadu jejího manželství. Na nejmladší Kristýnu její sestry žárlí, protože se v životě nemusela nikdy o nic snažit a vše jí prošlo, navíc byla otcův mazánek, což s nepochopením tvrdě nese Olina. Emoce se mezi sestrami vaří, vybuchují v rozmíškách a vzájemných výpadech. Každá sestra je uvězněna ve svém světě, ve své perspektivě, z níž pohlíží na svět a ospravedlňuje sebe samu, svůj život i názory. Vyhrocené a dusné prostředí sestrám nedovoluje, aby se vžily jedna do druhé. Po dlouhé cestě se sestry dostávají domů, kde však namísto otcovy oslavy řeší skutečnost, že spolu rodiče již nežijí pod jednou střechou. Způsob, jakým sestry konfrontují rodiče a především matku s tím, že se rozešli, napovídá o tom, že o jejich vztahu a problémech věděly příliš málo. I zde totiž krátkými retrospektivami nahlížíme do matčina soužití s otcem a jsme svědky něčeho, o čem dcery vůbec nevědí. V tomto ohledu se do popředí opět dostává myšlenka, kolik toho víme o svých blízkých, o svých rodičích a kolik toho oni vědí o nás.
 
Petra Soukupová má jedinečný styl a ne každému se musí líbit. Konkrétně o románu Pod sněhem se čtenáři často vyjadřovali tak, že je to depresivní, jak se spolu sestry pořád hádají a že si u knihy ani neodpočinou. Knihy Petry Soukupové nejsou radostné a dost často se v nich odhalují bolestné vzpomínky, křivdy i žárlivost, velmi často je poukazováno na sourozenecké vztahy. Půvab je právě v tom, že autorka tyto pocity dokáže na malé ploše odhalit způsobem, který rezonuje v samotném čtenáři. Pokud by autorka psala o veselém výletu tří sester, které si vzájemně báječně rozumějí (o čemž není pochyb ani v případě Oliny, Blanky a Kristýny), pak by vlastně nebylo o čem psát. Je pravdou, že knihu zřejmě ocení mnohem více ženy, neboť i role mužů je v tomto románu spíše upozaděna. Jediné co bych románu vytkla, je rozsah, protože děj na určitých místech trochu dře. Svým obsahem mě kniha Pod sněhem nezaujala tak silně jako román Zmizet, který je podle mého soudu opravdu jedinečný, přesto je však výraznou knihou, která si zaslouží pozornost.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář :)