čtvrtek 31. prosince 2015

Češi patří k Vídni – Jiří Kamen (kniha měsíce prosince 2015)

Mám ráda Vídeň, vídeňské památky, vídeňské kavárny (zvlášť kávu u Hawelky), vídeňská muzea, vídeňské spisovatele a osobnosti, zkrátka vídeňský esprit… Nemohla jsem si proto nechat ujít knihu Jiřího Kamena Češi patří k Vídni aneb třicet dva výprav do Vídně v českých stopách. Kniha je tvořena jednotlivými medailonky, jejichž spojovacími prvky jsou Češi v dobách rakousko-uherských. Díky svému rozpětí a pestrosti námětů je kniha velmi zábavná a rozhodně není žádnou další vážnou historickou publikací o česko-rakouských vztazích, jak by si mohl leckterý čtenář myslet.

Kniha se věnuje slavným osobnostem, které se narodily v českých zemích (Freud, Adolf Loos, Radecký), vypráví příběh o hanáckém obru Drásalovi, který vystupoval v cirkusech nejen ve Vídni, a samozřejmě čerpá z velkého odkazu Haškova Švejka. V knize se dočteme, že jako má Praha svého Golema, má Vídeň svého Milého Augustina (dudáka, který byl málem pohřben zaživa), jako měla Praha indiána Čerwuiše (recenze zde), tak Vídeň měla černocha Solimana, ale i spousty jiných  zajímavostí a detailů, třeba jak probíhalo natáčení Třetího muže, filmu, po jehož stopách se do Vídně vydávají především britští turisté. Kaleidoskop vídeňských příběhů plní příběhy o tom, jak česká kuchyně obohatila tu rakouskou, proč bylo Čechům přezdíváno požírači povidel, jak smutně někdy končívaly svedené süsse Mädel, kdo si přál po smrti probodnout srdce, co si rozhodně dát u Café Hawelka, nebo jakým originálním způsobem Alois Rašín šifroval dopisy z vídeňského vězení. Imaginativní je kapitola o návštěvě u Pavla Kohouta a Jeleny Mašínové, kteří popisují Vídeň ze své střešní terasy, vzpomínají na velkolepý pohřeb bývalé císařovny Zity v roce 1989, nebo na hrob vynálezce šicího stroje na hřbitově sv. Marxe. K nejlepším kapitolám, i když trochu obskurním, patří jistě ty o Vídni funerální a relikviální, které ocení ti, kteří chtějí poznat Vídeň jinak.


Příběhy o Vídni, s tak trochu českými přesahy, tvoří zábavný celek, který ale v žádném případě není bulvární a nevrší jednu zajímavost na druhou v rozsahu odstavce v časopisu 100+1 zajímavostí. Kniha s lehkostí doplňuje i jiná (poněkud vážnější) díla o Vídni, dnes již kultovní Habsburský mýtus (Magris), nebo Schorskeho Vídeň na přelomu století. Nejblíže však kniha má k románu 1913 Floriana Illiese (recenze zde). Kniha čtenáře vezeme na netradiční procházku po rakouské metropoli ve stopách Čechů, Židů a Němců z Čech, a to z ní dělá ideálního společníka na cesty do Vídně. Doporučují číst nejlépe v jedné z mnoha legendárních vídeňských kaváren a upíjet k tomu pravou vídeňskou melange…

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář :)