Jídlo a pití v pravěku a ve středověku – Magdalena Beranová

Knihu Magdaleny Beranové jsem si chtěla přečíst docela dlouho, ale nebyla k tomu příležitost. Když se mi Jídlo a pití v pravěku a ve středověku dostalo v knihovně do ruky, neváhala jsem. Kniha se zabývá jídlem jak v pravěku, kde jsou znalosti velmi omezeny, tak jídlem ve středověku, kde jsou zdroje informací mnohem širší a setkáváme se například s kuchařkami pro šlechtu.

Kniha je výborným zdrojem informací a člověk si z ní udělá představu o tom, jak asi jedli a pili naši předkové. Autorka akcentuje především skutečnost, že naši pravěcí předkové rozhodně nebyli vegetariáni a že živočišná strava představovala důležitý zdroj potravy od pradávna. Pravěká strava se různila především s ohledem na klimatické podmínky ale také na způsob života (sběrači/zemědělci). Doklady o pravěké stravě si lze udělat především z rozboru zbytků jídla v dochovaných nádobách ale také ze zbytků jídla, které byly vyhozeny. Středověká strava byla pestřejší a velkou roli v ní hrály různé kaše/varmuže, které se mastily živočišnými tuky. Základem jídelníčku byla například pohanka nebo kroupy, hojně se jedla rafinovaně připravovaná zvěřina (ano, středověké výtvory Hestona Blumenthala ala pečený jelen podávaný ve vlastní kůži, nejsou výmysly), masové šišky a knedlíky, apod. Vzhledem k tomu, že se nám dochovaly kuchařky, podle nichž se vařilo na panských sídlech, je nutné brát ohled na skutečnost, že strava běžného středověkého člověka byla mnohem chudší (pro čeládku se například vařilo i zvláštní „chudé“ pivo). Kniha se věnuje také bylinám, ovoci či zelenině a různým druhům mas, ořechům a semenům.

Ač je kniha obsahově bohatá, není podle mého názoru úplně dobře členěná a smysl textu zaniká v navršeném množství neucelených informací. Často odskakuje tu k pravěku tu ke středověku, některé záležitosti akcentuje až příliš moc (rekonstrukce pečení pravěkého chleba) a některé vůbec (rekonstrukce středověkého jídla). Právě poslední věc knize dost ubírá, protože na jednu stranu chce prakticky demonstrovat podobu jídla našich předků, ovšem nedělá to důsledně. Kniha je ryze teoretická, a ač v závěru přináší některé středové předpisy a pravěké inspirace, ani v jednom případě se čtenář nedoví, jak asi taková středověká jídla vypadala (fotografie jsou pouze ze středověkých kronik) a jak asi mohla dnešnímu člověku chutnat, což je s ohledem na množství předpisů, škoda. Párkrát jsem v textu narazila na položky jídelníčku, které se do Evropy dostaly z Ameriky, tedy až v novověku, což je samozřejmě případ i koření. Některé koření však mohlo být ve středověké Evropě k dostání od arabských kupců. Měl však toto koření k dispozici i běžný středověký člověk a jaká byla jeho hodnota? Na tyto otázky jsem knize odpovědi nenašla.

Bobří ocas (15.-16. století)

Vezmi ocas a zadní nohy, opař je a dej do popela, tak se dají dobře očistit. Potom vše uvař ve slané vodě. Udělej následující omáčku: vezmi krajíček nebo dva bílého chleba a rozinky, roztluč je v moždíři a rozpusť dobrým vínem. Proceď a propasíruj, vlej do kotlíku, přidej bobří ocas, okořeň pepřem, zázvorem, hřebíčky, květem a šafránem. Omáčku přislaď trochu medem. Pakli chceš ozdobněji udělati, přidej rozinky a krájené mandle.

Paznehty medvědí (15. – 16. století)

Opal čistě, potom umyj ve vlažné vodě, usekej pazoury a nech se vařit v čisté vodě, Udělej na ně tuto omáčku: Rozetři v pánvi hořčici, rozpusť ji dobrým vínem, vše nalej na rozetřené mandle, přislaď cukrem nebo medem, přidej vodu z medvědích noh a okořeň hřebíčky a zázvorem. Můžeš podávat teplé i studené.

Beranová, Magdalena. Jídlo a pití v pravěku a ve středověku. Praha : 2005, Academia. Strana 319.

Dort rakový (17. století)

Raky oloupej a drobně posekej, přidej žloutek, čerstvé máslo a vše spoj do husté hmoty. Připrav těsto jako na koláče, rozválej dvě placky, na jednu dej maso z raků a druhou to přikrej. Plech pomaž máslem a peč.

Beranová, Magdalena. Jídlo a pití v pravěku a ve středověku. Praha : 2005, Academia. Strana 326.

Zadušenina královská (15. – 16. století)

Upeč koroptve a vlož je na měsíc do pivního octa. Potom je vymej pivem a zase dej do pivního octa opět na měsíc. Omáčku udělej z bílého vína a vinného octa, dej všechno koření kromě šafránu. Když všechno nespotřebuješ, vezmi víno, ocet, starou omáčku, hřebíčky, skořici a trochu cukru a nech to osm týdnů stát.

Beranová, Magdalena. Jídlo a pití v pravěku a ve středověku. Praha : 2005, Academia. Strana 320.

Kaše ze srní hlavy (15. století)

Uvař hlavu, vyber z ní kosti, posekej maso, jazyk i mozek a přidej jablka a rozinky. Okořeň zázvorem skořicí a hřebíčky. Potom to dus v medu. Přidej trochu sádla. Stejně můžeš dělat i hlavu telecí.

Beranová, Magdalena. Jídlo a pití v pravěku a ve středověku. Praha : 2005, Academia. Strana 318.