sobota 30. dubna 2016

Zázračný úklid – Marie Kondo (kniha měsíce dubna 2016)

Po delší době jsem za knihu měsíce vybrala naučnou literaturu, protože kniha Marie Kondo o něčem tak zdánlivě obyčejném jako je uklízení, si to rozhodně zaslouží. O systému KonMari, který si mladá Japonka vymyslela, jsem se dozvěděla už před nějakým časem na zahraničních webech, takže bylo jen otázkou času, kdy se její zázračná metoda dostane i k českým čtenářům.  
 
Kniha zázračný úklid je zvláštní knihou, protože by asi málokoho napadlo psát o všednodenním a nudném tématu, kterým je uklízení. A asi málokoho by napadlo, že tato kniha povede žebříček prodejů, což je jen důkazem, že spoustu lidí toto téma zajímá a chce něco změnit či zlepšit. Zázračný úklid podle mého názoru vlastně tak moc o uklízení není, nenajdete tady postupy, jak nejlépe vydrhnout podlahu, vycídit koupelnu nebo čím nejlépe vyčistit skvrny od trávy. Ne, kniha Zázračný úklid je hlavně o úklidu v hlavě a o tom, jak dospět k  rozhodnutí, které věci si chcete ponechat, protože je milujete a potřebujete, a které věci zbytečně hromadíte a nemáte k nim vlastně žádný vztah. Uklízení podle Marie Kondo je tedy založeno na něčem tak jednoduchém jako je vyhazování všech věcí, které nepotřebujeme, které hromadíme ze strachu, z nostalgie, z obav z budoucnosti. Někdo této metodě vyčítá, že autorka je zastánkyní bezbřehého vyhazování, které je vlastně nešetrné a bezohledné. Nemyslím si však, že by Marie Kondo hlásala, že zbavit se věcí je stejné jako vyhodit je do popelnice. Věci, kterých se chceme zbavit, můžeme věnovat potřebným, nebo je prodat. Ze začátku je těžké rozhodnout se, co si chcete ponechat, ale zbavování se nepotřebného harampádí je ozdravné a návykové. Poté, co vytřídíte spoustu věcí, si uvědomíte, proč jste je měly tak dlouho kolem sebe, když vám už nepřinášely radost a potěšení. Já sama jsem se pustila do vytřídění knih, což pro mě bylo hodně těžké, ale i tak jsem jich asi 60 vyřadila. Knihovna už nepraská ve švech, knihy jsou hezky seřazené a vyřazené tituly už si nacházejí nové majitele. Marie Kondo věří, že postupným vyčištěním prostoru kolem sebe, člověk nabyde klidu a sebejistoty, zbaví se starých pout a strachu. Marie se věnuje systému třídění, resp. od čeho začít a čím skončit, nezapomíná ani na témata jako dary a suvenýry, o nichž si často myslíme, že když se jich zbavíme, přijdeme i o vzpomínky.   

Uklízení KonMari není krátká záležitost a vyžaduje trpělivost a odhodlání. Pokud má být člověk poctivý, pak by měl každou věc vzít do ruky a uvědomit si, co v něm tato věc vyvolává, proč ji má a zda ji ještě chce ve svém životě mít. Takové uklízení je běh na delší trať a docela začínám autorce věřit, že často zabere i půl roku. Efekt této metody je nejen uklizený dům a osobní prostor, ale také uvědomění si, kolik věcí hromadíme, kolik jich doopravdy potřebujeme a zda si chceme svůj domov znovu zaplevelit zbytečnostmi. Metoda KonMari sice je pro každého, ale osobně si myslím, že k jejímu pochopení je nutný i určitý stav mysli. Právě proto, si ji také lidé kupují, protože touží po změně. Metodu KonMari je nutné brát s rozumem a vždy pečlivě uvážit, co si chceme ponechat. Rozhodnutí je vždy na nás. Důkazem o tom, že jsem knihu pečlivě četla, snad byla i moje myšlenka po jejím dočtení. Co teď s ní? Dám si ji do knihovny, kterou jsem tak pečlivě protřídila, budu tuto knihu ještě někdy číst? Rozhodnutí bylo jasné, poselství této knihy je nutné šířit mezi blízké a tak kniha poputuje k rodině, aby si i ona mohla prožít ten ozdravný zážitek.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář :)