pátek 5. srpna 2016

Nejmilejší knihy - Vlastní životopis (Helmut Newton)

Jméno Helmuta Newtona, jednoho z nejslavnějších fotografů dvacátého století, není potřeba dlouze představovat. Jeho dílo mluví za něj. Kdo ale chce tohoto umělce poznat víc, měl by sáhnout po jeho životopisu, jehož autorem je sám Newton.

Helmut Newton se narodil v roce 1920 v Berlíně do dobře situované židovské rodiny. Jeho pravé jméno bylo Helmut Neustäedter, později si jej ale v Austrálii nechal změnit. Odmalička byl malý Helmut zahrnován hračkami a pozorností, jeho nevlastní bratr Hans jej však učil škole života. Po otci měl malý Helmut zdědit továrnu na knoflíky, což se však díky nástupu nacismu nestalo. Helmut popisuje své dětství i dospívání v Berlíně celkem idylicky, jako dobu, kdy začal objevovat svět žen i fotografie (první snímky pocházely z metra). Do učení nastoupil do fotografického ateliéru u Yvy, která později zemřela v koncentračním táboře. Helmut krutému osudu většiny Židů unikl, když mu maminka za poslední peníze obstarala jízdenku do Číny. Nakonec Helmut zůstal v Singapuru (1938), kde se začal živit fotografií. Obživa mu sice moc nevynášela, ale mladík profitoval ze vztahu s postarší milenkou. Blížící se válka, ale také snaha vyvázat se z příliš těsného svazku, jej přivedla k emigraci do Austrálie (1940-1956). Zde Newton proplouval životem bez větších potíží, asi dva roky pobýval v táboře Tatura, později se živil jako sběrač broskví a nakonec se přihlásil do armády. V Austrálii se Newton seznámil se svojí ženou June, která jej podporovala v jeho fotografické kariéře. Sen o tom, že se stane fotografem Vogue, se vyplnil, i když připomínal spíše noční můru. Jednoletá spolupráce s britskou Vogue nedopadla podle jeho představ, přesto však tato zkušenost Newtonovi otevřela dveře do francouzského časopisu Jardin des Modes. Za pár let se Newton opět vrátil do Austrálie, skutečný průlom v jeho kariéře však znamenal návrat do Paříže a práce pro francouzskou Vogue (1961-1981). Zde již naplňuje své fotografické vize a tvoří odvážné díla s erotickým až fetišistickým podtextem. Úspěch a umělecká nezávislost umožnila Newtonovi vydat také vlastní knihu White women a také časopis Helmut Newton’s Illustrated. Zbytek života Newton prožil v Monte Carlu, kde jeho životopis končí. Newton zemřel v roce 2004 na následky dopravní nehody.


Newtonův životopis je zábavný, jednak proto, že Newton žil zkrátka zajímavý život, ale také proto, že se v něm upřímně vyzpovídal i ze svých zlozvyků a špatných vlastností. Newton se neskrýval s tím, že byl narcista a většinu svého života prožil sebestředně. Proto čtenáře nepřekvapí, když se Newton mimo své dětství nevrací k osudu svých rodičů, kteří uprchli do Jižní Ameriky. Newton napsal zkrátka životopis o sobě a nebojí se to přiznat. Detaily z Newtonova osobního života jsou stejně zajímavé jako z jeho pracovního, kde popisuje zrod mnohých fotek, nebo preferované fotografické postupy (polaroid, figuríny, big nudes,…). Závěr knihy pak tvoří krátké komentáře k vybraným fotografiím, kde autor mluví o tom, jak vznikaly. Kniha odhaluje z Newtonova života nejenom fotografické nápady i ale fascinaci sexem v podobě monoklů, kruhů pod očima, fetišismu a sadomasochistických témat. Tuto knihu jsem četla asi třikrát a vždy v ní najdu něco nového – mimo jiné i to, že cesta za snem je někdy nelehká i pro ty největší umělce.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za váš komentář :)