Polednice - Julia Francková (# 993)
Anotaci na Mittagsfrau od Julie Franckové jsem měla kdysi vystřiženou, podobně
jako anotaci na Hvězdu moří. Byla
jsem na tento román, který získal v roce 2007 cenu za nejlepší německy
psanou knihu, velmi zvědavá. Mohu však
říci, že podobné nadšení jako u Josepha O´Connora se nekonalo, přestože je to
velmi dobrá kniha.
Příběh pojednává o dívce Heleně,
žijící se svojí rodinou v Lužici. Matka židovského původu je psychicky
labilní a nejmladší dceři Heleně nezbývá nic jiného, než se postarat o rodinnou
tiskařskou dílnu. Jiskřička naděje přichází s návratem otce z první světové
války, který však záhy podléhá válečnému zranění. Ani tato zpráva nedokáže
matku vytrhnout z letargie a vlastního světa plného přeludů. Na to přichází
nabídka tety, která pozve obě neteře do Berlína. Tady se pro Martu i Helenu
otevírají dveře nové a lepší budoucnosti. Helena pracuje v lékárně a
zamiluje se do studenta filozofie Carla. Jejich krátké štěstí však přetrhne tragická
nehoda, při níž Carl přijde o život. Helena podléhá smutku a apatii, veškerý
svůj čas tráví jako sestra v nemocnici, aby zapomněla na svůj žal. Když se
o ni začne zajímat mladý inženýr Wilhelm, nemůže zprvu uvěřit, že by o ni ještě
měl někdo zájem. Wilhelm tak dlouho Heleně nadbíhá, až nakonec souhlasí se
sňatkem. Není to však volba srcem, ale spíše vděčností a oddaností muži, který
o ni projevil zájem. Ihned poté, co Wilhelm Helenu získá, začíná s ní jednat
s opovržením a nenávistí. Je zcela apatický ke zprávě, že je Helena těhotná
a o dítě se nehodlá starat. Heleně nikdy nezapomene vyčíst, že by mu měla být
vděčná, když jí obstaral falešné doklady popírající její židovskou krev a on
sám se tak vystavil nebezpečí. Wilhelm pracuje na inženýrských stavbách a doma
se už skoro vůbec nezdržuje, je zcela jasné, že má k nacistickému režimu
blíž než se zdá. Helena je citově vyčerpaná, sužují ji obavy o sestru a její
osud. Její syn Peter je odkázaný více méně na sebe, protože Helena tráví
veškerý svůj čas v nemocnici, kde je ke konci druhé světové války potřeba
každé ruky. Pocity neštěstí, apatite a nechuti žít se stupňují a jsou dovršeny
znásilněním sovětskými vojáky. Helena se synem odjíždí z obsazeného Štětína
a na nádraží v Pasewalku zanechá osmiletého Petera svému osudu…
Polednice pro mne byla příjemným
čtenářským zážitkem. Je to kniha s nádechem epického rozmachu, když popisuje
Helenin život na pozadí dramatických německých dějin 20. století. Přestože
Helena prožívá osud zcela jistě ne nepodobný tisícům jiným, je v něm opravdovost
a krutá reálnost. Helena je ženou, která stojí na rozhraní mezi klasickým
vnímáním ženy jako dobré a oddané manželky bez vlastních tužeb a profesních
snů, a ženou prahnoucí po naplnění vlastních přání a seberealizaci. Helenu v životě
nečekal lehký osud, de facto prožila pouze krátké spokojené období s mladíkem
Carlem. Většinu času prožívá v apatii a svůj život zcela obětuje službě o
nemocné. Helenin příběh je příběhem o ženě prahnoucí po štěstí, které jí bylo
dopřáno prožít pouze na malou chvíli.
Julia Francková se narodila v roce
1970 v Berlíně. Studovala americkou a německou literaturu na berlínské
univerzitě. Prvním románem byl Nový
kuchař ( Der neue Koch ), následovaly romány Služebník lásky ( Liebediener ) a Táborový oheň ( Lagerfeuer ). Cenu za nejlepší německy psanou knihu
pro rok 2007 získala její kniha Polednice ( Die Mittagsfrau ). Próza Julie Franckové
líčí osudy jednotlivců na pozadí rychle se měnících dějin. Příběh opuštěného Petera
je příběhem jejího otce, ačkoli její romány nejsou autobiografické.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za váš komentář :)