Šarlatové písmeno - Nathaniel Hawthorne (#106)

Klasický román americké literatury vyšel poprvé v roce 1850 a představuje Hawthornův magnus opus. Příběh, který má většina spojena s jeho filmovou podobou (hlavní postavu Hestery zde hrála Demi Moore), patří k nejpoutavějším vyprávěním zasazeným do zrodu Ameriky v jeho tehdejší puritánské podobě.

Román vypráví o Hester Prynnové, vdané ženě, která se dopustila smilstva a je nucena odčinit svůj hřích na pranýři. Na prsou musí neustále nosit šarlatové písmeno, které má připomínat její hanbu. Hestřin hřích je tím víc zvýrazněn, když z cizoložného vztahu vzejde dítě, které matka něžně zve Perlička.

Zápletka se odvíjí od zodpovězení otázky, kdo je otcem Perličky a měl by stejně jako Hester veřejně odčinit svůj hřích. Zároveň do popředí vstupuje Hestřin manžel, který pod rouškou skryté identity touží po pomstě.

I když se může zdát, že samotný milostný trojúhelník je na román příliš subtilním tématem, jeho síla tkví v tom, že nastavuje zrcadlo okolní puritánské společnosti. Ta se navenek jeví jako úctyhodná a ctnostná, avšak ve svém jádru lační po trestu a je mnohem zvrácenější než ubohá Hester, která svůj hřích spáchala z lásky. Hester je společností vyobcována a její šarlatové písmeno ji neustále připomíná sílu společenského útlaku a represe. Skutečnost, že navíc kryje jméno otce Perličky, svědčí o jejím hlubokém charakteru a víře mu svojí obětí zajistit lepší život, než má ona sama.

 

 

Šarlatové písmeno dnes může vyznívat možná jako překonané, přesto přináší silnou výpověď o stavu společnosti v době tradičního amerického puritanismu. Dnes se nemusíme zodpovídat za to, koho milujeme, nemusíme uzavírat sňatek s člověkem, který nám byl vybrán,...Přesto tato svoboda v historii vždy nebyla samozřejmostí. A právě tento zrod individualismu se Hawthornovi podařil zobrazit v silné ženské postavě Hester Prynnové, která si i přes znamení hanby a odvržení společností zachovala svoji tvář a charakter.

Na závěr bych ráda upozornila na to, že šarlatové písmeno, které Hester nosí v českém překladu (a je také na obálce s ilustrací původního amerického vydání z roku 1850) je „S“. Domnívala jsem se, že má označovat hanbu (shame) nebo sin (hřích). Avšak v americkém originále je to písmeno „A“! To má označovat cizoložství (adultery), takže překladatel zřejmě použil „S“ jako označení pro smilstvo.