Jako zabít ptáčka – Harper Lee (#550)
Román Jako zabít ptáčka je jedinou knihou, kterou kdy Harper Lee napsala.
Získala za ni Pulitzerovu cenu a dodnes je zařazována mezi americkou klasiku.
Kniha žánrově zapadá do stylu jižanské literatury, konktrétně jižanské gotiky pojednávající
o rasové nerovnosti a ztrátě nevinnosti. I přesto, že kniha čelila útokům ze
strany veřejnosti, která ji kvůli rasistickým nadávkám požadovala stáhnout z amerických
škol, je dodnes velmi oblíbenou a krátce po svém vydání byla zfilmována.
Příběh je líčen očima osmileté
dívky, přezívané Čipera, která prožívá běžná dětská dobrodružství se svým
bratrem Jemem v prostředí hospodářskou krizí zasažené Alabamy. Jejich
ovdovělý otec Atikus Finch pracuje jako advokát a představuje silnou morální
autoritu nejenom pro děti, ale také pro celou komunitu. Atikus dětem vštepuje
laskavost, toleranci a rozvahu, kterou se však ne vždycky řídí. Zvláště poté,
co se jejich otec ujme obhajoby černocha Toma, který měl znásilnit bílou dívku,
musí čelit častým výpadům spolužáků. Čipera líčí svým dětským rozumem rozruch
okolo celého případu, který poukazuje na hluboké kořeny nejen rasismu, ale
lidského zla obecně. I přesto, že si Atikus zachová svoji čest a obhajuje Toma,
jak nejlépe umí, naráží jeho advokátské umění na rasovou diskriminaci a předsudky
vůči černošské komunitě. Celý případ má o to horší dohru, když je Atikus vystaven
zastrašování a nakonec také brutálnímu činu jednoho ze zúčastněných na případu.
V pozadí hlavního příběhu se
odehrává drama o sousedovi Bubovi Radleym, o kterém se traduje, že nikdy
nevychází z domu a děti se jej snaží všemožně vylákat. Jejich dětská
fantazie jej vykresluje jako příšerného netvora, který nenávidí všechny lidi
kolem. Jeho tajemná postava přestavuje paralelu k dění kolem soudního
procesu a v rozhodné chvíli se projevuje naprosto rozdílně oproti
předsudkům lidí kolem.
Ačkoli román Jako zabít ptáčka často dominuje žebříčkům nejoblíbenějších knih,
osobně mě příliš nezasáhl. Své nezastupitelné místo bude určitě mít mezi
dospívajícími dětmi, kterým poskytne srozumitelný a čtivý pohled i na vážnější
témata jako je rasismus. Ačkoli Harper Lee odmítá nadále reagovat na dopady své
knihy, jako například kritiku příliš plochých charakteristik černošských
postav, byla by chyba ji proto odsuzovat. Nejen proto, že v dnešní době
budou tyto výpady působit přehnaně, ale také proto, že Harper Lee vytvořila skutečně výjimečný
román o dopadech lidských předsudků.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za váš komentář :)